Děti se seznámí se základními principy, jak funguje včelstvo – jak se včely rodí, jak vzniká plástev a čím vším ji včely plní. Jako zázrak si představíme nejen vosk, med a propolis, ale také včelí „opylovací službu“. Nakoukneme pod víko autentického úlu a řekneme si, čím se vybavit, když chci včelařit. V období duben až červen se podíváme k osídlenému úlu v blízkém lese.

Program představuje dětem zážitkovou formou louku, její tradiční obhospodařování a význam pro biodiverzitu krajiny. Sejdeme se na louce a děti se dozví a vyzkouší:

Teoretická část

• Co je to louka, historie vzniku
• Význam louky pro biodiverzitu hmyzu a rostlin
• Obrázky motýlů, které na našich loukách máme
• Péče o louku
• Důvody ohrožení

Praktická část

Ukázka kosení a sušení sena, návštěva pastviny s ovcemi, určování rostlin a motýlů, které na louce uvidíme.

Co děti mohou zažít:

• Vyzkoušet si ruční kosení kosou (samozřejmě bezpečně…), hrabání trávy a stavby sušáku sena
• Focení motýlů na mobilní telefon (dobře vyfotit motýla chce trpělivost a šikovnost)
• Sbírání bylin pro tvorbu herbáře, popř. jejich focení
• Zážitek vůní, barev a zvuků louky

Fotky motýlů a rostlin pak mohou děti jednotlivě nebo ve skupinách zpracovat do prezentace pro celou třídu.

Smysl projektu není jen edukativní, ale jde i o získání zdrojů na praktickou péči o louky, které navštívíme. Jedná se o tzv. vlhké totenové louky s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous), což je druh zařazený v seznamu Natura2000 a který se v Huntířově místně dosud vyskytuje.

Stromy a keře dělají planetě, lidem i přírodě všestranný servis – kromě jiného nám pomáhají i při léčení a uzdravování nemocí. Proto si je s dětmi představíme jako součást léčivých rostlin. Venku nás čeká jedno detektivní pátrání (poznávání čtyř druhů stromů podle kůry a pupenů). Jaké části stromu nám pomáhají, jak je zpracováváme a čím našemu tělu mohou prospět právě v zimě? V teple si uvaříme bylinkový čaj na zahřátí a děti si vyrobí sůl do koupele. Lázeň nohou si děti vyzkouší na vlastní kůži.

A o jakých rostlinách bude při zimním bylinkaření hlavně řeč? O dubu, lípě, vrbě, šípku, černém bezu, ale také o tužebníku, šalvěji či skořici.

Hlavní sdělení: Vedle bylin patří mezi léčivé rostliny i stromy a keře. I jejich pomocí můžeme pečovat o své tělo a zima je pro to dobrým obdobím.

Cíle:

1. Děti si uvědomují, že části keřů a stromů mohou mít vliv na naše zdraví a jsou využívány v bylinkářské tradici.
2. Děti vnímají rozdíl mezi tvarem a rozmístěním stromových pupenů.
3. Děti vnímají rozdíl mezi barvou a strukturou kůry různých druhů stromů.
4. Děti dovedou připravit sůl do koupele a ví, jak ji správně použít.

Představíme si s dětmi hlavní podzimní práce bylinkáře: zpracování úrody, uskladnění bylin, sběr plodů, semen a vyjmutí kořenů. S dětmi si prakticky vyzkoušíme všechny tyto činnosti. V terénu se porozhlédneme, která semena ke sběru dozrála. Vykopeme a prohlédneme si kořen kostivalu nebo jiné léčivky. Děti si vyzkouší, co dělat se sušenými bylinami a namíchají si z nich posilující čaj nebo podzimní bylinkovou sůl. Rostliny, které nás budou při podzimním bylinkaření zajímat: třapatka, šípky, černý bez, mateřídouška, tymián, kopřiva (semena), zázvor.

Hlavní sdělení: V přírodě nalezneme spoustu léčivých rostlin, které nám pomohou posílit zdraví i uzdravit se z nemoci. Podzim je obdobím sběru semen, plodů a kořenů.

Cíle:

1. Žáci vyjmenují tři druhy plodů, které na podzim dozrávají. Ví, jak je uchovat na zimu a v čem jsou zdraví prospěšné.
2. Žáci rozpoznají, která část byliny jsou semena a jak vypadají, když jsou zralá.
3. Žáci si vyzkouší drhnutí usušených bylin a ví, jak byliny uchovat na zimu.
4. Žáci znají zásady přípravy bylinného nálevu/čaje. Umí si bylinkový čaj sami připravit.

Lidé odjakživa využívali byliny nejen jako potravu a lék, ale také jako součást rituálů pro harmonii duše, očistu obydlí a zajištění hojnosti. To bude tématem i našeho letního bylinkaření. Budeme se s dětmi zabývat významem svátku svatého Jána, pozorovat přírodu v době slunovratu a vyzkoušíme si některé zvyklosti z lidové tradice našich předků. Prakticky budeme svatojanské byliny poznávat, sbírat a vyrábět z nich „čarovné“ předměty. Společně i malý rituál v přírodě zažijeme.
Při letním bylinkaření se zaměříme na tyto rostliny: třezalka, mateřídouška, heřmánek, řebříček, pelyněk, jitrocel, sléz, dobromysl či květy růže šípkové a černého bezu, kapradí.

Hlavní sdělení: Příroda nám v období letního slunovratu nabízí nejvíce ze svých pokladů. Odjakživa lidé věřili v čarovnou moc rostlin.

Cíle:

1. Žáci si z bylin vyrobí škapulíř nebo pytlíček na odpuzení hmyzu.
2. Žáci si uvědomí rozdíl mezi planě rostoucí a kulturně pěstovanou bylinou. Dokážou vyjmenovat 2 byliny planě rostoucí a 2 pěstované byliny.
3. Žáci znají pravidla sběru bylin z hlediska čistoty prostředí i ochrany přírody.
4. Žáci pochopí význam letního slunovratu pro přírodu i v souvislosti lidové tradice – očista a dezinfekce obydlí, rituály.

Základem každého bylinkaření je znalost a pozorování přírody. Prozkoumáme s dětmi meze kolem cest, kraj lesa i sedmihorský záhon. Zjistíme, jak procitá na jaře rostlinná říše a kterými bylinami se hlásí o slovo. Řekneme si, jakých pravidel se bylinkáři při sběru bylinek drží. Vybereme z jarní nabídky byliny, ze kterých si uvaříme čaj, připravíme svačinku i chutný bylinkový sirup.

Hlavní rostliny, které budou na jaře v našem hledáčku a se kterými budeme pracovat: jitrocel, kopřiva, popenec, pampeliška, bršlice, hluchavka, bezinka, cibule nať, šnytlík, list břízy, borůvčí, maliník, ostružiník, jahodník.

Hlavní sdělení: Příroda se probouzí mnohem dříve, než vnímáme. Na talíři nám zpestří jídelníček a posílí naše zdraví.

Cíle:

1. Žáci vyhodnotí, které druhy bylin se vyskytují v jarních měsících nejčastěji, tři z nich vyjmenují.
2. Žáci znají pravidla sběru bylin z hlediska čistoty prostředí i ochrany přírody.
3. Žáci připraví z bylin pochutinu nebo z nich uvaří čaj.

V tomto hravém zážitkovém programu se děti neotřelou formou a za pomoci všech svých smyslů seznámí s krásami přírody všude kolem nás.

Naleznou střípky duhy, vytvoří si vlastní vůňovou studánku, vytrénují své vlastní větrné tanečníky a podívají se na svět kolem sebe třetím okem. Pomocí originálních aktivit zažijí pocit propojení s přírodou. Aktivity jsou připravené podle vzoru mezinárodního programu Earthkeepers.