Žáci se ptají a včelař odpovídá, ukazuje, vysvětluje, doprovází při pozorování. Tématické okruhy pro návštěvu včelaře a včelařského stanoviště:
Kudy chodí včely domů? (úl a jeho části), Jak vzniká plástev a co se do ní vejde? (včelí produkty), Jak vypadá včelí jídelna? (krajina a opylovací služba, druhy medů s ochutnávkou), Jak vypadá včelí pohoda? (škůdci a nemoci včel), Čím se vybavit, když chci včelařit? Dá se včelařství vystudovat?

Program žákům představuje zážitkovou formou louku, její tradiční obhospodařování a význam pro biodiverzitu krajiny. Program lektoruje externista Petr Klíma. Sraz je na louce a žáci se dozví i vyzkouší:

Teoretická část

• Co je to louka, historie vzniku
• Význam louky pro biodiverzitu hmyzu a rostlin
• Obrázky motýlů, které na našich loukách máme
• Péče o louku
• Důvody ohrožení

Praktická část

Ukázkou kosení a sušení sena, návštěva pastviny s ovcemi, určování rostlin a motýlů, které na louce uvidíme.

Co žáci mohou zažít:

• Vyzkoušet si ruční kosení kosou (samozřejmě bezpečně…), hrabání trávy a stavby sušáku sena
• Focení motýlů na mobilní telefon (dobře vyfotit motýla chce trpělivost a šikovnost)
• Sbírání bylin pro tvorbu herbáře, popř. jejich focení
• Zážitek vůní, barev a zvuků louky

Fotky motýlů a rostlin pak mohou děti jednotlivě nebo ve skupinách zpracovat do prezentace pro celou třídu.

Smysl projektu není jen edukativní, ale jde i o získání zdrojů na praktickou péči o louky, které navštívíme. Jedná se o tzv. vlhké totenové louky s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous), což je druh zařazený v seznamu Natura2000 a který se v Huntířově místně dosud vyskytuje.

Na tyto a další otázky vám odpoví absolvování našeho zážitkového terénního programu. Vyrazíme spolu na výpravu na úbočí dávných sopek, kde společně najdeme různé druhy drahokamů. Povíme si, jak tyto drahokamy vznikly a ukážeme si, jak je poznat v terénu. Dozvíme se, jaká je etika šetrného sběru drahokamů a každý z nás si nějaký drahokam odnese. Některé z nich potom společně rozřízneme, vybrousíme a vyleštíme v naší brusírně, aby vynikla jejich, často skrytá, krása.

Poznámky průběhu programu:

• Na lokalitu se jede vlakem (7 stanic), nebo vlastní dopravou. Doprava není hrazena z poplatku za program.
• Délka exkurze v terénu je cca 6-7 km. Trasa je vedená lesem často mimo cesty. Je potřeba pevná obuv a vhodné oblečení.
• Program se skládá ze dvou částí. První se odehrává v terénu i za špatného počasí. Druhá potom v zázemí Autokempu Sedmihorky – v brusírně drahých kamenů.
• V případě dopravy vlakem máme na lokalitě čas jen do odjezdu vlaku ve 12.36h.

CÍLE:

1. Dozvědět se, jak vznikly křemenné drahokamy v Českém ráji.

2. Naučit se rozlišovat drahokamy – křemenné hmoty v různých formách (např. žilné jaspisy, acháty, „pecky“) od horniny.

3. Uvědomit si, že pro nalezení drahých kamenů není třeba kopat a že ilegální těžba drahokamů poškozuje přírodní prostředí a esteticky hyzdí krajinu.

4. Vyzkoušet si tradiční zpracování drahokamů, objevit v nich skrytou krásu a ocenit tím rozmanitost neživé přírody.

Vyprávění o tropickém ráji doplněné fotografiemi autorky, která třináct let trávila část roku na jednom malém indonéském ostrově a zabývala se dobrovolnickými projekty ve spolupráci s místními.

Program vhodný i pro ubytované, možné realizovat večer.

Seznámí se s několika druhy zvířat, která možná nejsou tak obvyklá, ale o to zajímavější. Dozví se o jejich nárocích, jak se o které zvíře postarat a jak jim může co nejvíc zpříjemnit život s námi, lidmi. Popovídáme si také o tom, jaká zvířata chovají doma žáci a jaké jsou zásady správné péče o zvířata.

Cíle:

1. Žáci vyjmenují základní zásady péče o zvířata chovaná lidmi a rizika péče špatné.
2. Žáci zažijí přímý kontakt s různými druhy zvířat.
3. Žáci mají příležitost si v bezpečném prostředí uvědomit svůj strach ze zvířat, případně se pokusit ho překonat.
4. Žáci si uvědomují, že hadi jsou důležitou a přínosnou součástí přírody a je potřeba je chránit.

Naučíme se poznávat několik ptačích druhů nejen podle vzhledu, ale i podle zpěvu. Součástí programu je pozorování nejběžnějších druhů ptáků našeho okolí dalekohledem a jejich určování pomocí atlasu.

Výprava na dno moře je exkurze do pískovcového skalního města. Během cesty se žáci u konkrétních jevů seznámí se vznikem pískovcového skalního města a původním rázem krajiny.
Díky společnému zkoumání účastníci objeví překvapivé vlastnosti pískovce. Pomocí pozorování v terénu a doprovodných aktivit získají ucelenější představu o významu tohoto geologicky unikátního místa. Při hledání stop člověka z doby kamenné a bronzové a při simulační hře žáci zažijí putování časem – zpět do pravěku. Na příkladu pískovcového skalního města se naučí chápat význam krajiny v přírodním, kulturním i historickém kontextu.

Hlavní sdělení:

Hruboskalské skalní město bylo, díky svému specifickému geologickému vývoji a geologické stavbě, po velmi dlouhou dobu pravěku osídleno našimi pravěkými předky, převážně lovci. Po krátkou dobu středověku a novověku bylo využíváno hlavně jako zdroj surovin, a následně si lidé uvědomili jeho přírodní a estetické hodnoty a začali ho chránit.

Cíle:

1. Žáci vlastními slovy popíší vznik skalního pískovcového města.

2. Žáci vlastním pozorováním a experimentem určí vlastnosti pískovce a vyjmenují nejméně tři způsoby jeho využití.

3. Žáci si uvědomí důležitost (význam) skalního města pro (život) zvířat i lidí a vyjmenují alespoň tři jeho obyvatele .

4. Žáci naleznou konkrétní stopy činnosti člověka ve skalním pískovcovém městě.

Prohlédneme si společně výsadby v prostoru Arboreta a naučíme se rozeznávat i méně známé dřeviny. Čeká nás týmová práce s mapou a také jednoduchá hra.

Cíle:

1.  Žáci rozpoznají alespoň 6 druhů listnatých stromů.

2.  Žáci v terénu najdou a poznají alespoň 2 druhy šišek jehličnatých stromů.

3.  Žáci ocení krásu vzrostlých stromů.

4.  Žáci vyjádří vlastními slovy význam stromů a lesa.

5.  Žáci interpretují mapový nákres a dokážou se podle něj zorientovat v terénu.